Pořad Pavla Karouse
o antifašistickém
umění / Pavel Karous‘ show about the Anti-Fascist Art

Dvacetidílný seriál odvysílaný na youtube kanálu
deníku Alarm během roku 2022.

Proč Antifascist Art

Sochař, pedagog, komentátor a publicista zaměřený na výtvarné umění ve veřejném prostoru Pavel Karous se v novém seriálu věnuje zatím souborně nepředstavené domácí antifašistické tvorbě, která vznikala v Česku a na Slovensku ve dvacátých až čtyřicátých letech 20. století, a to v sugestivní komparaci se současným vizuálním uměním. 

Dvaceti dílný seriál Pavla Karouse a Vladimíra Turnera o výtvarném umění stavícím se proti nacistickým a fašistickým ideologiím na české a slovenské scéně. Na pořadu spolupracovali umělecké antifašistické veličiny současnosti: režii, kameru a střih měl na starosti vizuální umělec a dokumentarista Vladimír Turner, grafiky a SFX se ujalo studio Horylesy, známé svojí angažovanou produkcí, hudbu pro pořad složil Ondřej Skala alias JTNB / Ježíš táhne na Berlín a scénář a moderování měl na starosti Pavel Karous.

Autoři

Moderátor, scénář

Režie, kamera, střih

Grafický design, animace, SFX

Hudba

Všechny kapitoly / All Chapters

1 / Okno do kontinua historie:
úvod do vztahu fašismu a kultury
A window into the continuum of history:
An introduction to the relationship between fascism and culture

V úvodní kapitole se divák seznámí s definicí fašismu a jeho neměnném vztahu ke kultuře, a naopak vztahu emancipovaného umění k fašistickým a nacistickým ideologiím. V kapitole budou zobrazeny příklady úspěšného a kvalitního fašistického využívání a zneužívání kulturních nástrojů a bude dáván do kontextu se současnými kulturními projevy postfašismu, na příklad některých prvků propagandy statní moci v USA, Ruské federaci, Brazílii, Maďarsku, Polsku, Česku a Slovensku. Ve stručnosti bude představena teze o vztahu fašismu a kultury sociologa umění Waltera Benjamina a filozofa Umberta Eca.


In the opening chapter, the viewer is introduced to the definition of fascism and its unchanging relationship to culture, and conversely the relationship of emancipated art to fascist and Nazi ideologies. The chapter will show examples of the successful and qualitative fascist use and abuse of cultural tools and will put them in context with contemporary cultural manifestations of post-fascism, exemplified by some elements of state power propaganda in the USA, the Russian Federation, Brazil, Hungary, Poland, the Czech Republic and Slovakia. The thesis on the relationship between fascism and culture by the sociologist of art Walter Benjamin and the philosopher Umberto Eco will be briefly presented.

2 / Svět, kde se žebrá:
angažované umění ve 20. letech
v Československu
„The Begging World“ – Engaged Art in 1920s Czechoslovakia

Díl popíše výtvarná díla na začátku První republiky, které se věnují sociálním problémům první republiky, jako byly fyzické a psychologické důsledky Velké války, deflace, nezaměstnanost, platová nesouměřitelnost, bezdomovectví, emigrace, perzekuce a násilí na demonstrujících a stávkujících, cenzura, vyhrocený nacionalismus a hospodářská krize, tedy negativních jevů ve společnosti, ze kterých fašismus v Evropě rostl. Díla budou dána do kontextu současných sociálně angažovaných děl, vyjadřujícím se k dnešním obdobným problémům.

The episode will describe artworks at the beginning of the First Republic that address the social problems of the First Republic, such as the physical and psychological consequences of the Great War, deflation, unemployment, wage disparity, homelessness, emigration, persecution and violence against demonstrators and strikers, censorship, exacerbated nationalism, and economic crisis, i.e. the negative social phenomena from which fascism grew in Europe. The works will be put in the context of contemporary socially engaged works that express themselves on similar issues today.

3 / Evropa v konkurzu:
umělecký ztvárnění hospodářské krize a nastupujícího sudetoněmeckého a slovenského fašismu v 30. letech
Europe in bankruptcy: Artistic Representations of the Economic Crisis and Emerging Sudeten German and Slovak Fascism in the 1930s

Video popíše, jak následující vývoj poznamenala hluboká hospodářská deprese způsobená krachem newyorské burzy a jaká byl obraz krize ve výtvarné kultuře. Zaměří se na to jak tato krize byla pro evropskou demokracii i kulturu fatální. Podíváme se umělecký ztvárnění nastupujícího sudetoněmeckého a slovenského fašismu v 30. Letech, kdy se fašismus stal hlavním společenským ale i uměleckým tématem.

The video will describe how the following developments were marked by the deep economic depression caused by the crash of the New York Stock Exchange and the portrayal of the crisis in visual culture. It will focus on how this crisis was fatal for European democracy and culture. We will look at artistic representations of the emerging Sudeten German and Slovak fascism in the 1930s, when fascism became a major social but also artistic theme.

5 / Řím nese černou kulturu Habešanům:
domácí satira na italský předválečný fašismus
Rome brings black culture to the Abyssinians:
A Domestic Satire of Italian Prewar Fascism

Díl bude věnovaný české a slovenské satiře na uchopení moci a režim Benita Mussoliniho. Kresby a satiry kritizující squadrismus, stávkokazectví, útoky na socialistické předáky a dělnické spolky, kult osobnosti, lateránskou smlouvu, invazivní koloniální války se objevovala v českém tisku velmi rychle a českoslovenští tvůrci aktivně odhalovali smrtelné nebezpečí fašismu již od okamžiku jeho vzniku. Témata budou dána do kontextu současných společenských a politických problémů a jako například častá spolupráce církví s ultrakonzervativními, vyhroceně nacionalistickými radikálně politickým uskupeními a hnutí či dehonestace progresivní levice v pravicových mediích.

This episode will focus on Czech and Slovak satire of Benito Mussolini’s seizure of power and regime. Drawings and satires criticizing squadrism, strike-breaking, attacks on socialist leaders and workers‘ associations, the cult of personality, the Lateran Treaty, and invasive colonial wars appeared in the Czech press at a rapid pace, and Czechoslovak artists actively exposed the mortal dangers of fascism from the moment of its inception. Topics will be put in the context of contemporary social and political problems and such as the frequent collaboration of churches with ultra-conservative, virulently nationalist radical political groups and movements or the dehumanization of the progressive left in the right-wing media.

6 / Guernica:
domácí umělecká reakce na Španělskou revoluci a Španělskou občanskou válku
Guernica:
Domestic Artistic Reaction to the Spanish Revolution and the Spanish Civil War

V roce 1936 začala občanská válka ve Španělsku a Československé demokratické síly začali razit heslo: „V Madridu se bojuje o Prahu!“. Události ve Španělsku byly velmi ostře sledovány a pochopitelně se projevily na tvorbě domácích umělců, a to nejen v satirách a návinových kresbách a obálkách publikací ale i v tzv. volném umění nebo výzdobě opon.

In 1936, the Spanish Civil War began and the Czechoslovak Democratic Forces began to raise the slogan: „In Madrid, the fight is for Prague!“. The events in Spain were very closely monitored and naturally had an impact on the work of local artists, not only in satires and reel drawings and publication covers, but also in so-called free art and curtain decoration.

7 / Brzy bude plyn zdarma pro každého:
odpor vůči nacismu v československé vizuální kultuře
Soon gas will be free for everyone:
Resistance to Nazism in Czechoslovak Visual Culture

Kapitola bude věnována angažované tvorbě, ve které tvůrci bili na poplach proti nebezpečí nacismu. Popíše hlavní představitele a události českého a slovenské antifašismu ve výtvarném umění, jako byl Antonín Pelc, Adolf Hoffmeister, František Bidlo, Štefan Bednár a další a například na Mezinárodní výstavu karikatur a humoru v Mánesu pořádanou Svazem výtvarných umělců v dubnu až květnu roku 1934.

The chapter will be devoted to committed work in which the artists sounded the alarm against the danger of Nazism. It will describe the main representatives and events of Czech and Slovak anti-fascism in the visual arts, such as Antonín Pelc, Adolf Hoffmeister, František Bidlo, Štefan Bednár and others, and, for example, the International Exhibition of Caricatures and Humour in Mánes organised by the Union of Visual Artists in April-May 1934.

8 / Diagnóza:
emigrantské tiskoviny v Praze Diagnosis:
emigrant press in Prague

Po nacifikaci Německa v roce 1933 se Československé hlavní město stalo také hlavním městem německy mluvicích utečenců. Zaměříme se na vizuální styl emigrantských časopisů vydávaných v multikulturní Praze 30. let. Po nástupu nacistů k moci opustilo Německo přes půlmilionu utečenců. Z třetí říše utíkali lidé, kteří byli stíháni jednak kvůli svému židovskému původu, politickému smýšlení nebo častokrát obojímu. Nacistický režim pronásledoval od začátku zejména ty příslušníky levice, kteří byli veřejně činní za Výmarské republiky. Mezi prvními uprchlíky tak byli kromě sociálních demokratů, komunistů, odborářů také samozřejmě umělci.

After the Nazification of Germany in 1933, the Czechoslovak capital also became the capital of German-speaking refugees. We will focus on the visual style of emigrant magazines published in the multicultural Prague of the 1930s. After the Nazis came to power, over half a million refugees left Germany. People who fled the Third Reich were persecuted because of their Jewish origin, their political views, or often both. From the beginning, the Nazi regime persecuted especially those members of the left who were publicly active during the Weimar Republic. Thus, among the first refugees were not only Social Democrats, Communists, trade unionists, but also, of course, artists.

9 / Poslední pacifista:
emigrantský časopis Der Simpl
The last pacifist:
The emigre magazine Der Simpl

Jak se Československo po roce 1933 plnilo uprchlíky z Německa i z Rakouska, zachvátilo především Prahu vydavatelská horečka různých antifašistických periodik a publikací. Mezi ně patřil ilustrovaný časopis pracujících tedy AIZ, který jsme podrobně rozebírali v minulém díle ale také karikaturami doprovázený Prager Mittag, sociálnědemokratický Neuer Vorwärts, komunistický Der Gegen-angriff a Die Rote Fahne a desítky dalších. V tomto díle se zaměříme na důležitý satirický časopis Der Simpl.

As Czechoslovakia filled with refugees from Germany and Austria after 1933, Prague in particular was swept up in a publishing frenzy of various anti-fascist periodicals and publications. These included the illustrated workers‘ magazine AIZ, which we discussed in detail in the last volume, but also the cartoon-laden Prager Mittag, the social-democratic Neuer Vorwärts, the communist Der Gegen-angriff and Die Rote Fahne, and dozens of others. In this volume we will focus on the important satirical magazine Der Simpl.

10 / Výslech:
Bauhaus v Československém exilu
Interrogation:
Bauhaus in Czechoslovak Exile

V této kapitole se zaměříme německé avantgardní autory v české emigraci napojené na školu a hnutí Bauhaus.  Nejen do Prahy odcházeli z Třetí říše také malíři a sochaři, kteří patřili ke nejprogresivnějším proudům moderny jako například absolventi světoznámé školy Bauhaus. Škola Bauhaus, od začátku své existence provokoval svou uvolněnou atmosférou, nadčasovou produkcí a levicovým směřováním mocné konzervativní, nacionalistické kruhy, kam patřili i nacisté. 

In this chapter we will focus on German avant-garde artists in Czech exile connected to the Bauhaus school and movement. It was not only painters and sculptors who left the Third Reich for Prague who belonged to the most progressive currents of modernism, such as graduates of the world-famous Bauhaus school. From the beginning of its existence, the Bauhaus School provoked powerful conservative, nationalist circles, including the Nazis, with its relaxed atmosphere, timeless production and leftist orientation.

11 / Autoportrét zvrhlého umělce:
Šaldův a Kokoschkův výbor pro uprchlíky
Self-portrait of a degenerate artist:
Šalda’s and Kokoschka’s Refugee Committee

Kapitola je zaměřena na výběr z velkého množství kulturních občanských iniciativ a spolky, kteří se pokoušeli pomoci vlně utečenců.  Emigranti a našinci se scházeli v nejrůznějších spolcích a klubech například ve vzdělávacím spolku Urania (dnes studio FAMU), Plodinové burze (dnes ČNB), Městské knihovně v Praze, budově rozhlasu i komunistických lidových domech. Německá kulturní elita se pak potkávala po kavárnách s tou českou a Praha zažívala uvolněný duch kosmopolitismu.

The chapter focuses on a selection of the large number of cultural civic initiatives and associations that attempted to help the wave of refugees. Emigrants and Czechs gathered in various associations and clubs, for example, in the educational association Urania (now the FAMU studio), the Crop Exchange (now the CNB), the Municipal Library in Prague, the radio building, and the communist people’s houses. The German cultural elite met the Czech elite in cafés and Prague experienced a relaxed spirit of cosmopolitanism.

12 / Boje a zápasy:
surrealismus proti realitě války
Fights and struggles:
surrealism against the reality of war

Kapitola je zaměřena na fantaskní tvorbu české surrealistické skupiny. Surrealisté, stejně jako další představitelé předválečné avantgardy, varovali před „realitou“ přicházejícího fašismu ovšem svým „surreálným“ tedy nad-reálným jazykem. Česká Surrealistická skupina byla založena podle francouzského vzoru počátkem roku 1934 umělci bývalého proletářského Devětsilu. Ovlivněni byly především 2. manifestem spisovatele a básníka André Bretona, který surrealismus definuje jako společensko-revoluční hnutí využívající znalost psychoanalýzy, asociační hry, poetiku náhodných setkání a sexuální energie a byl silně ovlivněn filozofií strukturalismu a marxismu.

The chapter focuses on the fantasy work of the Czech surrealist group. The Surrealists, like other representatives of the pre-war avant-garde, warned against the „reality“ of the coming fascism, but in their „surreal“, i.e. super-real, language. The Czech Surrealist group was founded on the French model in early 1934 by artists of the former proletarian Devětsil. They were mainly influenced by the 2nd manifesto of the writer and poet André Breton, who defined surrealism as a social revolutionary movement using knowledge of psychoanalysis, association games, the poetics of chance encounters and sexual energy, and was strongly influenced by the philosophy of structuralism and Marxism.

13 / Až bude zakázáno moderní umění:
boj o podobu „národní“ kultury
When modern art is banned:
the struggle over the shape of „national“ culture

V této kapitole se zaměříme na vášnivý boj mezi avantgardou a konzervativními silami, který probíhal v Československu na kulturním poli. Tento zápas byl součástí širšího evropského zápolení mezi demokracii a fašismem. Divácky náročná tvorba, politické postoje a ideové poselství celé československé avantgardy nezůstalo bez reakce domácích fašizoidních kruhů.

In this chapter we will focus on the heated struggle between the avant-garde and conservative forces that took place in Czechoslovakia in the cultural field. This struggle was part of a wider European struggle between democracy and fascism. The challenging work, political attitudes and ideological message of the entire Czechoslovak avant-garde did not go unchallenged by domestic fascist circles.

14 / Český podzim:
mnichovský tragédie ve výtvarném umění
Czech Autumn:
The Munich Tragedy in the Visual Arts

29. a 30. září roku 1938 proběhla o osudu Československa konference čtyř mocností v Mnichově, jejíž výsledkem bylo připojení českého pohraniční k hitlerovskému Německu a oblast Těšínska k piłsudského Polsku. V důsledku Mnichova, oficiálně při tzv. Vídeňské arbitráži, podstoupilo Slovensko značnou část svého jižního a východního území horthyovskému Maďarsku. Československo ztratilo 30 % svého území, což znamenalo ztrátu obranyschopnosti a defacto suverenity okleštěné republiky. Samotná vláda druhé republiky začala mílovými kroky směřovat k vlastní formě fašismu. Obraz Mnichovských událostí v tehdejší české vizuální kultuře. Zápas československé republiky i její kultury s fašismem byl na konci září roku 1938 prohrán. Ale ani po Mnichovu nepřestávali zoufalí umělci i bezvýchodné situaci vytvářet antifašistická díla. Naopak někteří reagují intenzivnější odvážnou, angažovanou uměleckou produkcí. Jaký byl obraz Mnichovských událostí v tehdejší české vizuální kultuře?

On 29 and 30 September 1938, the fate of Czechoslovakia was decided at the Four Powers Conference in Munich, which resulted in the annexation of the Czech borderlands to Hitler’s Germany and the Těšín region to Piłsudski’s Poland. As a result of Munich, officially in the so-called Vienna Arbitration, Slovakia ceded a significant part of its southern and eastern territory to Horthy’s Hungary. Czechoslovakia lost 30% of its territory, which meant the loss of defensibility and defacto sovereignty of the enfeebled republic. The government of the Second Republic itself began to move towards its own form of fascism by leaps and bounds. The image of the Munich events in Czech visual culture at the time. The struggle of the Czechoslovak Republic and its culture against fascism was lost at the end of September 1938. But even after Munich, desperate artists continued to create anti-fascist works, even in the face of hopelessness. On the contrary, some responded with intensely bold, committed artistic production. What was the image of the Munich events in Czech visual culture at the time?

15 / Lidé bez domova:
osudy utečenců a pracovní tábory v Druhé republice
Homeless people:
The Fate of Refugees and Labour Camps in the Second Republic

Po mnichovských událostech a záboru československého pohraničí na podzim roku 38 byla jednou z nejpalčivějších problémů uprchlická krize a postupná fašizace Druhé republiky. Na to reagovali umělci množstvím výtvarných děl.

After the events of Munich and the seizure of the Czechoslovak borderlands in the autumn of 38, one of the most pressing problems was the refugee crisis and the gradual fascisation of the Second Republic. Artists reacted to this with many works of art.

16 / Turistou proti své vůli:
umělci na útěku před evropským fašismem
A tourist against his will:
Artists on the run from European fascism

15. března 39 nacistická armáda zabrala území české části Československa a kde byl vzápětí vyhlášen Protektorát Čechy a Morava, čímž přišlo o jakoukoli autonomii. 14. března 1939 vyhlásili slovenští fašisté „samostatnost“ Slovenska. Začalo masivní pronásledování představitelů první republiky. Zatýkání a šikana se samozřejmě nevyhnula umělcům, kteří byli v seznamech gestapa na čelném místě. Okupaci Československa provázela vlna emigrace, která se týkala i některých slavných umělců.

On 15 March 39, the Nazi army occupied the territory of the Czech part of Czechoslovakia, where the Protectorate of Bohemia and Moravia was declared, thus losing any autonomy. On 14 March 1939, the Slovak fascists declared the „independence“ of Slovakia. Massive persecution of the representatives of the First Republic began. Arrests and harassment did not, of course, avoid artists, who were at the top of the Gestapo’s lists. The occupation of Czechoslovakia was accompanied by a wave of emigration, which included some famous artists.

17 / Schovej se válko:
umění druhého odboje doma i v exilu
Hide, war:
The Art of Second Resistance at Home and in Exile

Angažovaní umělci, kterým se nepodařilo včas utéct před okupací, čekal osud lidí žijící v neustálém strachu ze zatčení gestapem a deportací do koncentračního tábora, přesto někteří vytrvali v odboji. V dílu se podíváme na osudy několika z nich. V takových podmínkách například Toyen ve svém bytě ukrývala surrealistu Jindřicha Heislera, který byl žid a vyhýbal se deportaci do Terezína a zachránila mu tak život a zároveň pracovala na své sérii grafik Schovej se válko. Za Protektorátu se Otakar Mrkvička stal aktivním členem odbojové skupiny Persifal, která měla na starost předávání zpravodajských informací exilové vládě a jen díky náhodě nebyl zatčen po částečném rozkrytí skupiny za Heydrichiády a další příběhy.

Committed artists who failed to escape the occupation in time met the fate of people living in constant fear of arrest by the Gestapo and deportation to a concentration camp, yet some persevered in the resistance. In this episode, we look at the fates of a few of them. In such conditions, for example, Toyen hid the surrealist Jindřich Heisler, who was Jewish and avoided deportation to Terezín, in her apartment, saving his life while working on her series of prints, Hide Yourself War. During the Protectorate, Otakar Mrkvička became an active member of the resistance group Persifal, which was responsible for passing intelligence information to the government-in-exile, and it was only by chance that he was not arrested after the group was partially uncovered during the Heydrichiad and other stories.

18 / Lidice a Sutiny:
umění druhého odboje doma i v exilu
Lidice and Sutiny:
The Art of the Second Resistance at Home and in Exile

Za války byl zlomovým bodem rok 1942 rok Heydrichiády, kdy byli popraveny tisíce představitelů českého národa a teror vrcholil vyhlazením Lidic a Ležáků, což šokovalo světovou veřejnost. V té době také zdánlivě nepřemožitelný Wehrmacht začal na východní frontě prohrávat, což vedlo k dalším perzekucím českého obyvatelstva. Tentokrát se zaměříme hlavně na mladší generaci, kterou okupace a válka v jejich výtvarném ale i politickém názoru zformovala.

During the war, the turning point was the year 1942, the year of the Heydrichiad, when thousands of leaders of the Czech nation were executed and the terror culminated in the destruction of Lidice and Ležáky, which shocked the world public. It was also at this time that the seemingly invincible Wehrmacht began to lose on the Eastern Front, leading to further persecutions of the Czech population. This time we will focus mainly on the younger generation, who were shaped by the occupation and the war in their artistic and political opinion.

19 / Čekání na deportaci:
existencionální umění v Terezíně
Waiting for deportation:
Existential Art in Terezín

Následující kapitoly publikace o antifašistickém umění jsou věnovány nejtěžšímu a nejtragičtějšímu ze sledovaného tématu – výtvarným projevům v koncentračních táborech. Tohle je příběh umělců z takzvaného židovského ghetta Terezín. Tragický příběh umělců v koncentračních táborech dokazuje, že tvořit je základní lidská potřeba a to i v podmínkách horroru nacistického koncentračního tábora, kde tvůrce realizace díla ohrožovala na životě.

The following chapters of the publication on anti-fascist art are devoted to the most difficult and tragic of the topics under discussion – artistic manifestations in the concentration camps. This is the story of the artists of the so-called Jewish ghetto of Terezin. The tragic story of artists in concentration camps proves that to create is a basic human need, even in the horror of a Nazi concentration camp, where the creator’s life was threatened by the realization of the work.

20 / Mučili člověka:
kresby z koncentračního tábora
They tortured a man:
drawings from the concentration camp

Kapitole je věnována tragickému osudu československých výtvarníků v koncentračních táborech v čele s Karlem Čapkem. Vyprávění končí symbolicky s koncem druhé světové války na jaře roku 45. Je ukončena svobodou a mírem uzavírající období kataklyzma nejhoršího zločinu v dějinách Evropy.  

The chapter is dedicated to the tragic fate of Czechoslovak artists in the concentration camps, led by Karel Čapek. The narrative ends symbolically with the end of World War II in the spring of ’45. It ends with freedom and peace closing the period of the cataclysm of the worst crime in the history of Europe.

Přednášky, veřejné diskuze
a výtvarné kurzy

Na adrese [email protected] si můžete objednat přednášku s veřejnou diskuzí nebo výtvarným kurzem na téma politicky angažované a antifašistické umění pro vaši instituci, školu, galerii, kulturní středisko. Přednášky jsou zakončeny veřejnou diskuzí, které by měly otevřít otázku společensky účastného výtvarného umění a směřovat k tomu, jak by mělo vypadat angažované vizuální umění dnes, kdy pravicový populismus, rasistické a xenofobní tendence nabývají u nás i ve světě na intenzitě,

zdravotní a společenská krize se může snadno proměnit v krizi politickou a hospodářskou a kulminující klimatické změny bez urychlených změn v chování a struktuře lidské společnosti povedou k sérii ekologických externalit a planetární katastrofě. Může mít výtvarné umění širší společenskou odezvu tak jako v minulosti? Přednášky a diskuse se mohou volně přetaví ve výtvarný kurz – motivování k tomu, aby si studenti navrhli a realizovali vlastní „kampaň“. Bude seznámen se základními technikami plakátů, samolepek, potiskách na trička, transparentů nebo i volných uměleckých děl do veřejného prostoru. Přednáší a diskusi vede vizuální umělec Pavel Karous.


Projekt byl podpořen nadací Rosa Luxemburg Stiftung e.V., zastoupení v České republice. Za obsah je plně odpovědný vydavatel publikace; postoje prezentované v textu nemusí nutně představovat stanovisko nadace.