Pořad Pavla Karouse
o antifašistickém
umění / Pavel Karous‘ show about the Anti-Fascist Art
Dvacetidílný seriál odvysílaný na youtube kanálu
deníku Alarm během roku 2022.
Proč Antifascist Art
Sochař, pedagog, komentátor a publicista zaměřený na výtvarné umění ve veřejném prostoru Pavel Karous se v novém seriálu věnuje zatím souborně nepředstavené domácí antifašistické tvorbě, která vznikala v Česku a na Slovensku ve dvacátých až čtyřicátých letech 20. století, a to v sugestivní komparaci se současným vizuálním uměním.
Dvaceti dílný seriál Pavla Karouse a Vladimíra Turnera o výtvarném umění stavícím se proti nacistickým a fašistickým ideologiím na české a slovenské scéně. Na pořadu spolupracovali umělecké antifašistické veličiny současnosti: režii, kameru a střih měl na starosti vizuální umělec a dokumentarista Vladimír Turner, grafiky a SFX se ujalo studio Horylesy, známé svojí angažovanou produkcí, hudbu pro pořad složil Ondřej Skala alias JTNB / Ježíš táhne na Berlín a scénář a moderování měl na starosti Pavel Karous.
Autoři
Moderátor, scénář
Režie, kamera, střih
Grafický design, animace, SFX
Hudba
Všechny kapitoly / All Chapters
1 / Okno do kontinua historie:
úvod do vztahu fašismu a kultury /
V úvodní kapitole se divák seznámí s definicí fašismu a jeho neměnném vztahu ke kultuře, a naopak vztahu emancipovaného umění k fašistickým a nacistickým ideologiím. V kapitole budou zobrazeny příklady úspěšného a kvalitního fašistického využívání a zneužívání kulturních nástrojů a bude dáván do kontextu se současnými kulturními projevy postfašismu, na příklad některých prvků propagandy statní moci v USA, Ruské federaci, Brazílii, Maďarsku, Polsku, Česku a Slovensku. Ve stručnosti bude představena teze o vztahu fašismu a kultury sociologa umění Waltera Benjamina a filozofa Umberta Eca
2 / Svět, kde se žebrá:
angažované umění ve 20. letech
v Československu / „The Begging World“ – Engaged Art in 1920s Czechoslovakia
Díl popíše výtvarná díla na začátku První republiky, které se věnují sociálním problémům první republiky, jako byly fyzické a psychologické důsledky Velké války, deflace, nezaměstnanost, platová nesouměřitelnost, bezdomovectví, emigrace, perzekuce a násilí na demonstrujících a stávkujících, cenzura, vyhrocený nacionalismus a hospodářská krize, tedy negativních jevů ve společnosti, ze kterých fašismus v Evropě rostl. Díla budou dána do kontextu současných sociálně angažovaných děl, vyjadřujícím se k dnešním obdobným problémům.
The episode will describe artworks at the beginning of the First Republic that address the social problems of the First Republic, such as the physical and psychological consequences of the Great War, deflation, unemployment, wage disparity, homelessness, emigration, persecution and violence against demonstrators and strikers, censorship, exacerbated nationalism, and economic crisis, i.e. the negative social phenomena from which fascism grew in Europe. The works will be put in the context of contemporary socially engaged works that express themselves on similar issues today.
3 / Evropa v konkurzu:
umělecký ztvárnění hospodářské krize a nastupujícího sudetoněmeckého a slovenského fašismu v 30. letech
Text popíše, jak následující vývoj poznamenala hluboká hospodářská deprese způsobená krachem newyorské burzy a jaká byl obraz krize ve výtvarné kultuře. Zaměří se na to jak tato krize byla pro evropskou demokracii i kulturu fatální. Podíváme se umělecký ztvárnění nastupujícího sudetoněmeckého a slovenského fašismu v 30. Letech, kdy se fašismus stal hlavním společenským ale i uměleckým tématem.
4 / Vůle národa:
umělecká reakce na český fašismus a státní perzekuci ve 30. letech
Popis umělecké reakce na policejní represi, cenzuru a vzestup českého fašismu, který byl o to nebezpečnější, že český nacionalismus byl nejdominantnější součástí státní ideologie. Kresby a karikatury 30. let nám leccos řeknou i o současnosti.
5 / Řím nese černou kulturu Habešanům:
domácí satira na Italský předválečný fašismus
Díl bude věnovaný české a slovenské satiře na uchopení moci a režim Benita Mussoliniho. Kresby a satiry kritizující squadrismus, stávkokazectví, útoky na socialistické předáky a dělnické spolky, kult osobnosti, lateránskou smlouvu, invazivní koloniální války se objevovala v českém tisku velmi rychle a českoslovenští tvůrci aktivně odhalovali smrtelné nebezpečí fašismu již od okamžiku jeho vzniku. Témata budou dána do kontextu současných společenských a politických problémů a jako například častá spolupráce církví s ultrakonzervativními, vyhroceně nacionalistickými radikálně politickým uskupeními a hnutí či dehonestace progresivní levice v pravicových mediích.
6 / Guernica:
domácí umělecká reakce na Španělskou revoluci a Španělskou občanskou válku
V roce 1936 začala občanská válka ve Španělsku a Československé demokratické síly začali razit heslo: „V Madridu se bojuje o Prahu!“. Události ve Španělsku byly velmi ostře sledovány a pochopitelně se projevily na tvorbě domácích umělců, a to nejen v satirách a návinových kresbách a obálkách publikací ale i v tzv. volném umění nebo výzdobě opon.
7 / Brzy bude plyn zdarma pro každého:
odpor vůči nacismu v československé vizuální kultuře
Kapitola bude věnována angažované tvorbě, ve které tvůrci bili na poplach proti nebezpečí nacismu. Popíše hlavní představitele a události českého a slovenské antifašismu ve výtvarném umění, jako byl Antonín Pelc, Adolf Hoffmeister, František Bidlo, Štefan Bednár a další a například na Mezinárodní výstavu karikatur a humoru v Mánesu pořádanou Svazem výtvarných umělců v dubnu až květnu roku 1934.
8 / Diagnóza:
emigrantské tiskoviny v Praze
Po nacifikaci Německa v roce 1933 se Československé hlavní město stalo také hlavním městem německy mluvicích utečenců. Zaměříme se na vizuální styl emigrantských časopisů vydávaných v multikulturní Praze 30. let. Po nástupu nacistů k moci opustilo Německo přes půlmilionu utečenců. Z třetí říše utíkali lidé, kteří byli stíháni jednak kvůli svému židovskému původu, politickému smýšlení nebo častokrát obojímu. Nacistický režim pronásledoval od začátku zejména ty příslušníky levice, kteří byli veřejně činní za Výmarské republiky. Mezi prvními uprchlíky tak byli kromě sociálních demokratů, komunistů, odborářů také samozřejmě umělci.
9 / Poslední pacifista:
emigrantský časopis Der Simpl
Jak se Československo po roce 1933 plnilo uprchlíky z Německa i z Rakouska, zachvátilo především Prahu vydavatelská horečka různých antifašistických periodik a publikací. Mezi ně patřil ilustrovaný časopis pracujících tedy AIZ, který jsme podrobně rozebírali v minulém díle ale také karikaturami doprovázený Prager Mittag, sociálnědemokratický Neuer Vorwärts, komunistický Der Gegen-angriff a Die Rote Fahne a desítky dalších. V tomto díle se zaměříme na důležitý satirický časopis Der Simpl.
10 / Výslech:
Bauhaus v Československém exilu
V této kapitole se zaměříme německé avantgardní autory v české emigraci napojené na školu a hnutí Bauhaus. Nejen do Prahy odcházeli z Třetí říše také malíři a sochaři, kteří patřili ke nejprogresivnějším proudům moderny jako například absolventi světoznámé školy Bauhaus. Škola Bauhaus, od začátku své existence provokoval svou uvolněnou atmosférou, nadčasovou produkcí a levicovým směřováním mocné konzervativní, nacionalistické kruhy, kam patřili i nacisté.
11 / Autoportrét zvrhlého umělce:
Šaldův a Kokoschkův výbor pro uprchlíky
Kapitola je zaměřena na výběr z velkého množství kulturních občanských iniciativ a spolky, kteří se pokoušeli pomoci vlně utečenců. Emigranti a našinci se scházeli v nejrůznějších spolcích a klubech například ve vzdělávacím spolku Urania (dnes studio FAMU), Plodinové burze (dnes ČNB), Městské knihovně v Praze, budově rozhlasu i komunistických lidových domech. Německá kulturní elita se pak potkávala po kavárnách s tou českou a Praha zažívala uvolněný duch kosmopolitismu.
12 / Boje a zápasy:
surrealismus proti realitě války
Kapitola je zaměřena na fantaskní tvorbu české surrealistické skupiny. Surrealisté, stejně jako další představitelé předválečné avantgardy, varovali před „realitou“ přicházejícího fašismu ovšem svým „surreálným“ tedy nad-reálným jazykem. Česká Surrealistická skupina byla založena podle francouzského vzoru počátkem roku 1934 umělci bývalého proletářského Devětsilu. Ovlivněni byly především 2. manifestem spisovatele a básníka André Bretona, který surrealismus definuje jako společensko-revoluční hnutí využívající znalost psychoanalýzy, asociační hry, poetiku náhodných setkání a sexuální energie a byl silně ovlivněn filozofií strukturalismu a marxismu.
13 / Až bude zakázáno moderní umění:
boj o podobu „národní“ kultury
V této kapitole se zaměříme na vášnivý boj mezi avantgardou a konzervativními silami, který probíhal v Československu na kulturním poli. Tento zápas byl součástí širšího evropského zápolení mezi demokracii a fašismem. Divácky náročná tvorba, politické postoje a ideové poselství celé československé avantgardy nezůstalo bez reakce domácích fašizoidních kruhů.
14 / Český podzim:
mnichovský tragédie ve výtvarném umění
29. a 30. září roku 1938 proběhla o osudu Československa konference čtyř mocností v Mnichově, jejíž výsledkem bylo připojení českého pohraniční k hitlerovskému Německu a oblast Těšínska k piłsudského Polsku. V důsledku Mnichova, oficiálně při tzv. Vídeňské arbitráži, podstoupilo Slovensko značnou část svého jižního a východního území horthyovskému Maďarsku. Československo ztratilo 30 % svého území, což znamenalo ztrátu obranyschopnosti a defacto suverenity okleštěné republiky. Samotná vláda druhé republiky začala mílovými kroky směřovat k vlastní formě fašismu. Obraz Mnichovských událostí v tehdejší české vizuální kultuře. Zápas československé republiky i její kultury s fašismem byl na konci září roku 1938 prohrán. Ale ani po Mnichovu nepřestávali zoufalí umělci i bezvýchodné situaci vytvářet antifašistická díla. Naopak někteří reagují intenzivnější odvážnou, angažovanou uměleckou produkcí. Jaký byl obraz Mnichovských událostí v tehdejší české vizuální kultuře?
15 / Lidé bez domova:
osudy utečenců a pracovní tábory v Druhé republice
Po mnichovských událostech a záboru československého pohraničí na podzim roku 38 byla jednou z nejpalčivějších problémů uprchlická krize a postupná fašizace Druhé republiky. Na to reagovali umělci množstvím výtvarných děl.
16 / Turistou proti své vůli:
umělci na útěku před evropským fašismem
15. března 39 nacistická armáda zabrala území české části Československa a kde byl vzápětí vyhlášen Protektorát Čechy a Morava, čímž přišlo o jakoukoli autonomii. 14. března 1939 vyhlásili slovenští fašisté „samostatnost“ Slovenska. Začalo masivní pronásledování představitelů první republiky. Zatýkání a šikana se samozřejmě nevyhnula umělcům, kteří byli v seznamech gestapa na čelném místě. Okupaci Československa provázela vlna emigrace, která se týkala i některých slavných umělců.
17 / Schovej se válko:
umění druhého odboje doma i v exilu
Angažovaní umělci, kterým se nepodařilo včas utéct před okupací, čekal osud lidí žijící v neustálém strachu ze zatčení gestapem a deportací do koncentračního tábora, přesto někteří vytrvali v odboji. V dílu se podíváme na osudy několika z nich. V takových podmínkách například Toyen ve svém bytě ukrývala surrealistu Jindřicha Heislera, který byl žid a vyhýbal se deportaci do Terezína a zachránila mu tak život a zároveň pracovala na své sérii grafik Schovej se válko. Za Protektorátu se Otakar Mrkvička stal aktivním členem odbojové skupiny Persifal, která měla na starost předávání zpravodajských informací exilové vládě a jen díky náhodě nebyl zatčen po částečném rozkrytí skupiny za Heydrichiády a další příběhy.
18 / Lidice a Sutiny:
umění druhého odboje doma i v exilu
Za války byl zlomovým bodem rok 1942 rok Heydrichiády, kdy byli popraveny tisíce představitelů českého národa a teror vrcholil vyhlazením Lidic a Ležáků, což šokovalo světovou veřejnost. V té době také zdánlivě nepřemožitelný Wehrmacht začal na východní frontě prohrávat, což vedlo k dalším perzekucím českého obyvatelstva. Tentokrát se zaměříme hlavně na mladší generaci, kterou okupace a válka v jejich výtvarném ale i politickém názoru zformovala.
19 / Čekání na deportaci:
existencionální umění v Terezíně
Následující kapitoly publikace o antifašistickém umění jsou věnovány nejtěžšímu a nejtragičtějšímu ze sledovaného tématu – výtvarným projevům v koncentračních táborech. Tohle je příběh umělců z takzvaného židovského ghetta Terezín. Tragický příběh umělců v koncentračních táborech dokazuje, že tvořit je základní lidská potřeba a to i v podmínkách horroru nacistického koncentračního tábora, kde tvůrce realizace díla ohrožovala na životě
20 / Mučili člověka:
kresby z koncentračního tábora
Kapitole je věnována tragickému osudu československých výtvarníků v koncentračních táborech v čele s Karlem Čapkem. Vyprávění končí symbolicky s koncem druhé světové války na jaře roku 45. Je ukončena svobodou a mírem uzavírající období kataklyzma nejhoršího zločinu v dějinách Evropy.
Přednášky, veřejné diskuze
a výtvarné kurzy
Na adrese pavelkarous@hotmail.com si můžete objednat přednášku s veřejnou diskuzí nebo výtvarným kurzem na téma politicky angažované a antifašistické umění pro vaši instituci, školu, galerii, kulturní středisko. Přednášky jsou zakončeny veřejnou diskuzí, které by měly otevřít otázku společensky účastného výtvarného umění a směřovat k tomu, jak by mělo vypadat angažované vizuální umění dnes, kdy pravicový populismus, rasistické a xenofobní tendence nabývají u nás i ve světě na intenzitě,
zdravotní a společenská krize se může snadno proměnit v krizi politickou a hospodářskou a kulminující klimatické změny bez urychlených změn v chování a struktuře lidské společnosti povedou k sérii ekologických externalit a planetární katastrofě. Může mít výtvarné umění širší společenskou odezvu tak jako v minulosti? Přednášky a diskuse se mohou volně přetaví ve výtvarný kurz – motivování k tomu, aby si studenti navrhli a realizovali vlastní „kampaň“. Bude seznámen se základními technikami plakátů, samolepek, potiskách na trička, transparentů nebo i volných uměleckých děl do veřejného prostoru. Přednáší a diskusi vede vizuální umělec Pavel Karous.
Projekt byl podpořen nadací Rosa Luxemburg Stiftung e.V., zastoupení v České republice. Za obsah je plně odpovědný vydavatel publikace; postoje prezentované v textu nemusí nutně představovat stanovisko nadace.
